park K Pískovně

CO SE DĚJE NA VOLNÉM POZEMKU PŘI KŘIŽOVATCE ULIC K PÍSKOVNĚ A POD HORKOU?

Pro obec Strančice jsme zpracovali STUDII NOVÉHO PARKU A HŘIŠTĚ. Studie má za cíl v převážně nové obytné zástavbě vytvořit kvalitní veřejný prostor, který bude sloužit jak stávajícím, tak novým obyvatelům obce všech věkových kategorií. Místo, které nabídne nejen lidem možnost setkávání a trávení volného času.

Nejprve proběhlo zpracování konceptu návrhu, který byl dále rozpracován a odevzdán zde na webu.

Širší vztahy

Svoji polohou představuje řešené území spojovací bod na pěší trase mezi fotbalovým hřištěm, bývalým koupalištěm, tenisovými kurty, rybníkem na potoku Čerávka a cyklotrasou č. 0020 vedoucí ulicí Na Vráž směrem do Mnichovic. Od kurtů k ulici Pod Horkou tak vzniká prostor primárně sloužící pěším o celkové délce 450m. Díky svojí blízkosti nádraží a centru obce – docházková vzdálenost 10 minut – může prostor sloužit všem obyvatelům Strančic.

Řešené území se nachází v jádru výstavby rodinných domů – ze severní strany je výstavba starší, už začleněná do struktury obce, z jihu pak přiléhá k ulicím a domům vzniklým v poslední dekádě. Proto je společenská – veřejná funkce parku obzvláště důležitá. Vznikne tak prostor pro setkávání „nových“ a „starých“ obyvatel Strančic.

Soulad s územním plánem

V současnosti je řešené území v platném územním plánu jako funkční plocha „BI – plochy bydlení v rodinných domech – příměstské“. Mezi přípustná využití patří veřejná prostranství a veřejná zeleň, pěší cesty a cyklostezky a dětské hřiště. Psí agility v přípustném využití nejsou konkrétně vyjmenovány, bude záležet na příslušném orgánu územního plánování, jestli je zahrne do veřejných prostranství a tím povolí, nebo bude muset dojít ke změně územního plánu. Severní část parku je vymezena jako rezerva pro stavby občanské vybavenosti, podmínkou pro jejich stavbu je změna územního plánu.

Urbanistické vazby a včlenění do území

Park je v kontextu širšího území pomyslným centrem a současně zajímavou zkratkou. Území se nachází v zástavbě převážně rodinného bydlení. Z jednotlivých ulic vedoucí pěší tahy se setkávají v parku a vytváří jeho určité těžiště. Návrh pracuje s urbanistickým uspořádáním území, zejména cest. Návrh navazuje na okolní cesty a nabízí nejkratší propojení velmi racionálními liniemi. Pro návrh v tomto území je potřeba počítat s přípojkami vody, elektřiny pro veřejné osvětlení i pro altán a kanalizace pro veřejné WC. Park je přístupný pěším a hlavní cesta pak také cyklistům. Kola je možné odstavit ve stojanech. Užší ukružní cestička je navržena spíše jako propojka a zábavní prvek pro děti např. na odrážedlech, menších kolech apod. V parku je uvažováno s bezbariérovým přístupem. V místech, kde je zídka a schody, je vždy alternativa, jak se sem dostat i bez bariér, například u altánu ze zadní strany.

Materiály a barevnost

Je použita kombinace tří materiálů – litého betonu, dřeva a kovu. Litý beton tvoří pochozí plochu altánu/„trafostanice“ a hlavní vodící linii – zídku.

Užší chodník se vine celým parkem a slouží především jako okruh pro odrážedla, koloběžky tříkolky a další dětské samohyby. Spojuje také středovou část parku s křižovatkou ulic K Pískovně a Pod Horkou. Naproti altánu je cesta zvednuta na menší kopec s dřevěnými lehátky, který může v zimě sloužit pro sáňkování. Materiálem cest je zvolen standardní černý asfalt tak, aby se na něm dalo co nejlépe jezdit. Chodníky z betonových pražců vytváří v parku zajímavé zkratky navržené v přirozených trasách pohybu chodců. Spojují jednotlivé ostatní koleje, často prochází loukami – mezofilními lemy.

Charakter parku sjednocuje červená linie prostupující téměř všemi prvky. Můžete ji najít jako jemné lanko oplocení agility zóny i jako provazy v dětských prvcích nebo kovové nohy kulatých laviček.

Altán

Srdcem celého parku je altán – „trafostanice“. Z té se šíří, stejně jako eletrický proud, život do celého parku, je to místo největší koncentrace aktivit, propojení, energie. Altán propojuje obě části parku a otevírá se jak k palouku, tak ke hřišti a vytváří přirozený středobod pro setkávání. Díky krytému grilu a hygienickému zázemí se zde mohou konat zahradní slavnosti, sousedská setkání nebo třeba oslavy narozenin.

Altán je možné si rozdělit na pomyslné tři části, z nichž první je zcela uzavřená a pevná a skrývá v sobě sklad sportovních potřeb nebo i technického náčiní a také veřejnou toaletu. Druhá část je venkovní, ale pevně krytá textilií například proti dešti nebo slunci. Sem také navrhujeme umístit dlouhý piknikový stůl nebo sérii několika stolů za sebou pro větší počet lidí. Třetí část již není zcela krytá, ale její „střechu“ tvoří lanka, za která se může zavěsit například houpací sít/křeslo, můžou se po ní pnout rostliny jako např. břečťan nebo akébie, tato část rozšiřuje pobytovou plochu altánu.

Hlavní cestu procházející parkem vnímáme jako jakousi metaforu hlavního proudu elektrického vedení, která jde velmi racionálně a efektivně nejkratší trasou i v rámci zařezání se do terénu, tu lemuje z jedné strany zídka z probarveného betonu, která se „vlévá“ taky do altánu.

V kontrastu k přímce hlavní cesty jsou potom plochy samotných hřišť. Obě mají amorfní organický tvar, mlatový povrch a jsou situována kolem velkého solitérního kaštanu. Jsou to živé celky vsazené do okolního trávníku.

Dětské hřiště

Dětské hřiště pracuje s kombinací klasických herních prvků a modulací terénu. Je určeno pro malé i větší děti. Do plochy hřiště umisťujeme lanové prolézací prvky a zapuštěné pískoviště. Kolem kmenu kaštanu se opět vine kruhová lavička.

Volně v trávě se také nachází další lanové i deskové šplhací prvky, neboť je zde mírný kopeček směrem od trávníku k cestě. Ve volnější části parku za altánem najdeme také mělké brouzdaliště.

Agility hřiště

Hřiště pro psy se skládá z překážek, které tvoří okruh kolem středového kaštanu s kruhovou lavičkou. Další lavičky jsou umístěny po obvodu plochy, poskytují prostor pro lidský doprovod pro sledování dovádějících pejsků. Z provozních důvodů a také vzhledem k blízkosti dětského hřiště je plocha oplocena nízkým plotem, přístupy jsou jednak z chodníku od křižovatky ulic K Pískovně a Pod Horkou, jednak z hlavní cesty. Materiál povrchu je měkká borka.

Zeleň

Cílem návrhu je především vnést do relativně anonymní suburbie prvek lokální identity v podobě vegetační „zkratky“ okolní krajiny (včetně trávníků, napodobujících ekotony mezi lesem a bezlesím).

Vybrané dřeviny jsou tvořeny ze 70% na tomto místě přirozenými, ekologicky vhodnými druhy. Exotické druhy jsou pouze duby červené a některé keře, které jsou přidány pro zvýšení pestrosti a (v případě keřů) i jedlosti území – křovitý podrost je totiž celoletním zdrojem jedlých plodů. Dřeviny byly vybírány tak, aby byly fyzicky odolné a občasné mechanické poškození jim nemohlo zásadněji ublížit.

Duby červené zas především posílí pestrost podzimního aspektu (budou svojí výrazně červenou barvou doplňovat žluté a potom hnědé duby letní), navíc jsou osvědčeným a odolným alejovým a parkovým stromem. Stromořadí, které je při hraně se sousedními zahradami, je navrženo z různých druhů ovocných stromů. Ty připomínají původní vesnickou krajinu obce. Mezi stromořadím a okrajem pozemku je navržen keřový pruh, aby plody a listí ze stromořadí nepadalo na zahrady sousedních domů.

Mesofilní lemy

Jedná se o vegetaci mesofilních lemů, typickou pro okolí Strančic. Trávníky je vhodné založit na kamenitém podloží neutrální až lehce zásadité reakce s tenčí vrstvou půdy (okolo 10 cm). Údržba spočívá v extenzivním sečení (maximálně jednou ročně v druhé polovině sezóny), občasné redukci některých expanzních druhů a případném pozdně zimním sestřihu, jinak bez úržby.

Druhové složení je následující:

Brachypodium pinnatum, Plantago media, Trifolium medium, Origanum vulgare, Thymus pulegioides, Agrimonia eupatoria, Clinopodium vulgare, Genista tinctoria, Peucedanum cervaria, Centaurea scabiosa, Koeleria pyramidata, Dianthus carthusianorum, Carlina acaulis, Trifolium montanum

Mobiliář

Všechny navrhované prvky mobiliáře propojuje jednotná kombinace materiálu – kov, dřevo a beton.

V parku jsou použity dva typy laviček – klasické parkové s opěradlem a jednoduché kvádry bez opěradla. První typ by měl být stejný, jako bude na návsi Četníka Bojase a Náměstí Emila Kolbena tak, aby byl mobiliář v obci jednotný. Tyto lavičky jsou umístěny  podél chodníku pro odrážedla a také uvnitř hřiště pro psy. Druhý typ je navržen jako součást zvednuté zídky hlavní cesty, hmota lavičky je z betonu, sedací plochy jsou dřevěné.

Při altánu je umístěno pítko a stojan pro kola. Posilovací prvky (hrazdy a lavice) a stůl pro pingpong v jižní části parku budou ze stejného materiálu jako agility prvky – ocel doplněná červenou barvou.

Veřejné osvětlení

Veřejné osvětlení v parku má za úkol jednak zajistit využitelnost parku večer a v noci s ohledem na psychologický komfort a bezpečí uživatelů a jednak zdůraznit a doplnit jednotlivá místa v nočních hodinách tak, aby lidé nebyli omezeni na pouhé procházení územím.

Hlavní cesta je nasvětlena stožáry veřejného osvětlení s výložníky, stožáry jsou jednoduché válce antracitové barvy. V altánu je navrženo osvětlení s různými stupni intenzity světla – večer, noc, atmosferický přísvit na hlavní cestu. U solitérních kaštanů jsou umístěna zemní svítidla, ty nasvěcují zespoda koruny stromů. Vedlejší chodníky – okruh a chodníky z pražců jsou osvětleny nižšími osvětlovacími sloupky – ve stejném provedení jako stožáry podél hlavní cesty. Obecně je při výběru důležité vybrat taková svítidla, která nepřispívají k světelnému znečištění noční oblohy.